– Lea fokus boazodollui ja gávttiide
Norgga mánáidgárddiin leat stereotyhpalaš sámi govvadusat:
Son ii leat sápmelaš, muhto aŋkke lea válljen čállit mastera Norgga mánáidgárddiid sámi kultuvrra čalmmustahttima birra.
UNOHAS: Ingeborg Forseth ii leat ieš sápmelaš, muhto sutnje lea aŋkke unohas go mánáidgárdebargiin ii leat rivttes máhttu sámiid birra.
Priváhta govva.
BEROŠTUPMI: Sámediggeráđđelahtus Mikkel Eskil Mikkelsenis leat vuordámušat Oahppodepartementii ahte čuovvulit bohtosiid mat bohtet ovdan gaskaraporttas. Vuorkágovva: Åse M. P. Pulk / Sámediggi
Son ii leat sápmelaš, muhto aŋkke lea válljen čállit mastera Norgga mánáidgárddiid sámi kultuvrra čalmmustahttima birra.
Ingeborg Forseth (35), bargá masterbargguin mánáidgárdemáhtus, mas áigu čiekŋudit mo váhnemat vásihit ahte sámi kultuvra čalmmustahtto mánáidgárddiin.
Son lea Sis-romssas eret, muhto ássá dál Troanddimis, ja doppe leage bargan iešguđet mánáidgárddiin gos lea vásihan ahte bargiin lea menddo unnán máhttu sámiid birra. Sutnje lei unohas go mielbargit gohčodedje Sámi álbmotbeaivvi
dušše «samedagen»(sámebeaivin):
– Oktii muhtun mielbargi logai ahte mii galgat čalmmustahttit «samedagen», ja dat gal unohasttii bealljái. Go munnje, gii in oba leat sápmelaš ge, unohastá, de in sáhte jurddašit ge man bávččas sidjiide lea, geat fal leat sápmelaččat. Dat čájeha makkár miellaguoddu bargiin lea, muitala masterstudeanta.
– Stereotyhpalaš govvadusat
Ingeborg lea čađahan digitála jearahallaniskosiid, mas lea bivdán váhnemiid, geain lea sámi duogáš, vástidit gažaldagaide das mo sii ieža vásihit ahte sámi kultuvra boahtá ovdan mánáidgárddiin. Son lea ožžon vástádusaid váhnemiin geat ásset miehtá riikka, ja sis leat mánát sihke dáčča mánáidgárddiin, sámi mánáidgárddiin dahje mánáidgárddiin main leat sámi ossodagat. Son muitala ahte dain vástádusain, maid lea ožžon, čájehuvvo ahte olu maid ieš lei jurddašan ovddalgihtii doallá deaivása:
– Máhttu lea earálágan báikkis báikái, muhto leat maid olu stereotyhpalaš govvadusat. Lea fokus boazodollui ja gávttiide, mii ovdanbukto mánáide. Dat lea ollu šállošahtti, go sámi kultuvrras lea nu olu eambbo. Čájehuvvo ahte mii fátmmastat nu unnán, muitala Ingeborg ja sávvá masterbarggus boahtit ovdan erohusaid maid ieš lea vásihan gealbodásis.
Váhnenolmmožin oaidná ieš ovdáneami
Ingeborg lea váhnenolmmoš ja leat njeallje máná, sihke joatkkaskuvllas, nuoraidskuvllas, mánáidskuvllas ja mánáidgárddis. Son lohká oaidnit áigeperspektiivvas ovdáneami, muhto sávvá ižeas mánáid oahppat eambbo sámiid birra go maid ieš lea oahppan.
– Mun lean guovlladan earret eará nuoraidskuvlla oahpporesurssaid, eaige dat leat olus rievdan dan rájes go ieš vázzen nuoraidskuvlla. Sii galggaše oahppat ahte Norggas leat máŋga kultuvrra ja dat ii leat negatiivvalaš, muhto riggodat, muitala Ingeborg.
Son muitala ahte Troanddimis lea son vávján ahte mánáidgárddit leat geavahišgoahtán máttasámegiela, eaige davvisámegiela, man atná buorrin, go Troandin leage Mátta-sámi guovlu.
– Mus lea 17-jahkásaš vásáhus eadneolmmožin, ja mun oainnán čielga ovdáneami, muhto maid ahte mis leat ain olu buoredanvejolašvuođat, lasiha Ingeborg.
Gaskaraportta bohtosat
Ingeborg Forseth muitala son lea guovlladan raporta «Implementering av rammeplanen i barnehagen». Su mielas lea šállošahtti go raporttas čájehuvvo ahte mánáidgárddiin, main ii leat sámi duogáš, eai olat gáibádusaid rámmaplána ektui.
– Dan ođđa rámmaplánas lea sámi kultuvrras nanu sajádat ja galggašii leat lunddolaš oassi birra jagi mánáidgárddiin, muhto nu ii leat. Lea buot mánáidgárddiid ovddasvástádus olahit gáibádusaid, ii dušše sámi mánáidgárddiin dahje mánáidgárddiin main lea sámi ossodat. Dat lea oalle šállošahtti, go sámi kultuvra lea oas