Sámediggi váruha Deanu gieldda oahppoplána hedjonahttit sámegieloahpahusa

Deanu gielda ferte ieš ráhkadit sámegiela oahppoplána mii lea heivehuvvon oahppiide geain ii leat sámegiella vuosttaš- dahje nubbegiellan, muhto Máhttodepartemeanta cealká ahte gielda ii sáhte bidjat sámegielfága bákkolaš fágan jus lea badjel goalmmát gie

Deanu gielda háliida áibbas sierra oahppoplána sámegielfágas ja háliidit ieža hábmet geatnegahtton sámegiela oahppoplána. Dan oktavuođas sii ohce doarjaga Sámedikkis, muhto Sámediggi ii leat dorjon gieldda ruđalaččat go oaivvildit ahte lea Sámediggi mii vuođđuda sámegiela oahppoplánaid. Gielda sáddii dalle reivve Máhttodepartementii čielggadit ášši ja ovdal juovllaid bođii diehtu. Norggas ii leat dál láhkavuođđu fállat sámegieloahpahusa buot ohppiide gielddas, iige gávdno oahppoplána dakkár fágii. Dan lea Máhttodepartemeanta čilgen ja čielggadan Deanu ášši oktavuođas. Máhttodepartemeanta čilge reivves ahte lea Sámediggi mii oahpahuslága bokte vuođđuda oahppoplánaid sámegielaide. Jus lei gávdnot oahppoplána vuođđoduvvon Sámedikkis ja heivehuvvon geatnegahtton fágain buot oahppiide sámi guovllus, de livččii Deanu gielda ferten atnit dan. Dakkár oahppoplána ii gávdno dál ja Deanu gielda ferte ieš ráhkadit dakkár oahppoplána.

Sámediggi negatiiva

Deanu sátnejođiheaddji Helga Pedersen oassálasttii neahta bokte Sámedikki lávdegoddečoahkkimii, ja das son namuhii ahte go sii meannudedje ášši gielddastivrras, de ledje gal vuordán veaháš vuosttaldemiid, muhto eai leat gal vuordán ahte Sámediggeráđđi maid vuosttaldišgoahtá sin plánaid.

– Mun in lean vuordán ahte Sámediggeráđđi galgá leat nu negatiiva go lea leamaš. Das ii leat dušše sáhka go eai hálit doarjjut ekonomalaččat, muhto sii leat maid dadjan ahte dás lea sáhka vuolidit sámegiela dási ovdal go oahppoplána lea gárvvis. Mun livččen háliidan eanet áŋgirvuođa Sámedikki bealis dán áššis, muhto mii čađahit dan beroškeahttá ja jáhkán sámegieloahpahus ohppiide, geain ii leat sámegiella dál, lokte sámegiela, lohká sátnejođiheaddji Helga Pedersen.

Ii veahket maidige

Máhttodepartemeanta lea čilgen reivves gildii ahte sii eai sáhte bidjat sámegiella 1 ja sámegiella 2 bákkolašfágan, muhto sámegiella 3 gal sáhttet. Dattetge eai sáhte lága mielde geavahit dálá sámegiella 3 oahppoplána bákkolašfága oahppoplánan. Danne lea Deanu gielda ráhkadišgoahtán sierra báikkálaš oahppoplána ja dan oktavuođas lea maid Sámediggi cealkán sii ballet das ahte Deanu gielda fállá vuođđoskuvlla ohppiide oahpu vuolit dásis.

– Munnje lea áibbas ártet go sii sáhttet lohkat nie. Deanu skuvlla dilálašvuohta lea ahte 60 proseantta ohppiin ii leat sámegieloahpahus. 30 proseantta dain ohppiin vázzet ge Sámeskuvllas ja sis lea oahpahus sámegillii ja sidjiide ii váikkut dat maid mii dahkat eará skuvllain, earret ahte sii ožžot eanet olbmuid geaiguin sáhttet sámástit. Sámegiella nubbingiellan, de lea dušše 10 proseantta Deanu vuođđoskuvlaohppiin geain lea dat, iige leat masá oktage gii loahpaha 10 ceahki gii lea ollašuhttán sámegiela nubbingiellan. Ii veahket maidege ahte lea alla gealbomihttu ja stuorra akademalaš ambišuvnnat jus ii oktage čađat daid, dadjá sátnejođiheaddji Pedersen.

Eahpečielggas

Sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen lohká dan leat dehálaš áššin sihke Sámediggái ja Deanu gildii, ja sis Sámedikki bealis lea beroštupmi ahte Deanu gielda galgá oažžut vejolašvuođa ásahit sámegieloahpahusa buohkaide.

– Dál lea boahtán ovdan eahpečielggasvuohta das makkár oahppoplánaid sii galget atnit. Mii Sámedikki bealis oaivvildit ahte lea dehálaš geavahit vuosttaš ja nuppi giela oahppoplánaid, go dat leat aiddo ráhkaduvvon. Das lea gealbmomihttu man leat ovddidan min buoremus fágabargit dan suorggis ja das lea oahppoplánamihttu mii fuolaha dásiid ja maid buohkat sáhttet čuovvut, dadjá sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen.

Makkár formálalaš gelbbolašvuođa ožžot

Sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen čujuha ahte sis Sámedikki bealis lea buorre gelbbolašvuohta ovddidit oahppoplánaid. Sii maid veahkehit ja láidestit Deanu gieldda sin barggus ovddidit ođđa oahppoplána ja veahkehit sin boahtit nu lahka oahppoplánaid maid Sámediggi lea ráhkadan sámegieloahpahussii.

– Máhttodepartemeanta cealká ahte Deanu gielda galgá ieš ovddidit oahppoplánaid ja ráhkadit áibbas ođđa oahppoplána. Mii Sámedikki bealis oaivvildit ahte lea viehka heivemeahttun, go das lea eahpečielggas makkár formálalaš gelbbolašvuođa sii ožžot ja makkár gustonviidodat das lea. Das bohtet maiddái váikkuhusat Guovdageidnui ja Kárášjohkii, go orru nu ahte sii maid fertejit dál rievdadit sin sámegieloahpahusa. Dat leage leamaš Sámedikki stuorra ballu guhkit áigge go sin skuvllain lea maid sámegiella geatnegahtton fága.

Dagaha stuorra váikkuhusaid

Dán ášši oktavuođas lea Máhttodepartemeanta váldán oktavuođa Oahppodirektoráhtain ja Romssa ja Finnmárkku stáhtahálddašeddjiin ahte sii galget neavvut sámegiela hálddašanguovllu gielddaid mo dat oassi oahpahuslágas galgá tulkojuvvot. Kárášjogas, Guovdageainnus ja Unjárggas leat gal praktiseren dego livččii geatnegahtton, muhto lága bokte ii leat bággu gielddain dan dahkat.

– Máhttodepartemeanta dadjá ahte Guovdageainnus ja Kárášjogas fertejit ođđasit ovddidit iežaset oahppoplánaid. Dat lea hirbmat duođalaš ja dat dagaha stuorra váikkuhusaid dan prosessii mii sis lea leamaš. Mii Sámedikki bealis leat viggan garvit dan, go mis lea mihttu ahte Kárášjogas ja Guovdageainnus galget ain sáhttit čađahit sin dálá sámegieloahpahusa.

– Jus dat boahtá dasa ahte Guovdageainnus ja Kárášjogas fertejit rievdadit sámegieloahpahusa mo sii čađahit dan dál, de lea dat hui unohas. Departemeantta dadjá ahte Deanus fertejit ráhkadit ođđa oahppoplánaid ja de leat maid fuobmán ahte Guovdageainnus ja Kárášjogas eai leat dan dahkan, dat mu mielas lea dat oalle váivi. Dát dagaha stuorra váikkuhusaid, maid mii Sámedikkis

leat viggan garvit guhkit áigge, lohká sámediggeráđđi.

Eai galgga dárbbašit

Go Norgga oahpahusláhka rievdaduvvo, de galget maiddái sámi ohppiid vuoigatvuođat nannejuvvot, ja sámediggeráđđi oaivvilda ahte gielddat eai galgga dárbbašit dahkat barggu ráhkadit oahppoplánaid. Sámediggeráđđi lohká leat sin mihttun ahte gielddat eai galgga dárbbašit ovddidit ođđa oahppoplánaid, muhto geavahit daid oahppoplánaid maid Sámediggi lea jou ovddidan.

– Kárášjogas ja Guovdageainnus leat juo vuođđudan vuogádaga ja sii fertejit álggahit viiddis proseassa ovddidit ođđa oahppoplánaid, mii lea áddjás bargu. Dat gáibida olu resurssaid ja sáhttá mielddisbuktit ahte sii fertejit ásahit oahppoplána mas leat unnit tiimmut eaige šatta šat seamma sámegielat go dál. Mun balan Kárášjoga ja Guovdageainnu giellaovdáneamis dán ášši hárrái, deattuha Mikkelsen.

Eat ráhkat

– Ráhkada go Sámediggi ođđa

– Mii eat ráhkat oahppoplánaid main lea vuoliduvvon dássi, mii doalahit dálá oahppoplánaid mat leat buorit ja mii doalahit daid, dadjá sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen.

– Makkár vuordámušat leat Deanu sátnejođiheaddjis viidáset?

– Mun in jáhke Sámedikki min doarjut ruđalaččat, muhto jáhkán mii leat nagodan gozihit Sámedikki áirasiid dán áššis ja mii soaitit nagodan rievdadit sin guottuid, mii áiggi mielde dagaha ahte sii sáhttet doarjut dakkár barggu, loahpaha Deanu sátnejođiheaddji Helga Pedersen.

Dán oktavuođas leage gielda virgádan Oddbjørn Haetta prošeaktajođiheaddjin dán bargui. Plána mielde de galget buot Deanu vuođđoskuvlla oahppit 2021 čavčča oažžut bákkolaš sámegielfága.

SIERRA OAHPPOPLÁNA: Deanu sátnejođiheaddji Helga Pedersen muitala gielda leaa ráhkadeamen sierra oahppoplána geatnegahtton sámegielfágii ja sii leat ge vuosttažat Norggas geat ožžot sámegielatfága bákkolašfágan. Dat ášši lea dagahan balu Sámediggái, maŋŋel go Máhttodepartemean ta lea addán sin cealkámuša dán áššis. Priváhta govva.

ÁŠŠEČUOLBMA: Sámediggeráđđi Mikkel Eskil Mikkelsen ii leat mielas ásahit oahppoplána mii lea vuolelis sámegielfága vuosttaš ja nuppi giela dásis. Govven: Åse M.P Pulk / Sámediggi.

oahppoplánaid mat leat vuolábealde vuosttaš ja nuppi giela dásis jus gielddat háliidit ásahit sámegiela geatnegahtton fágan sámegiela hálddašanguovlluin?