Divttasvuona oappážat oažžuba 2,25 miljovnna
Oappážagat geat leigga guoddalan buhtadusášši ovddeš Divttasvuona suohkana vuostá, leaba dál soahpan suohkaniin.
Dat mearkkaša ahte ášši loahpahuvvo beliid gaskka ja maiddái duopmostuoluin.
Dát guokte nissona gáibideigga 16 miljovnna buhtadusa dalá Divttasvuona suohkanis. Oappážagat oaivvildeaba ahte suohkan ii leat veahkehan sudno bajásšattadettiin go vásiheigga ollu veahkaválddi, illasteami ja fuolahusváilli.
Soai vuoittáhalaiga áššiin diggegottis, ja suohkan mii maŋŋel juhkkui guovtti ođđa suohkanii, áššehuvvui guovvamánus 2019. Go ášši guoddaluvvui lágamánneriektái, lei buhtadusgáibádus ain birrasiid 8 miljovnna goabbáige.
Dál go leat soahpan ahte oappážagat oažžuba goabbáge 2 250 000 ruvnno buhtadussan, de loahpahuvvo ášši beliid gaskkas, ii ge dat galgga šat diggái. Goappaš bealit máksiba dál iežaska áššegoluid.
–Geahpádus
Nieiddaid advokáhtta Sicilie Kanebog lohká su klieanttaide leat stuora geahpádussan go viđa jagi rahčan suohkana vuostá lea heaittihuvvon.
– Sudnuide lea dát ášši leamaš stuora noađđin, ja sudno mielas čájeha dat dohkkeheami go oažžuba dál buhtadusa máksot, dadjá advokáhtta Kanebog Ávvirii.
Muhto Kanebog lohká gal sudno beahtahallan go ii leat boahtán makkárge šállošeapmi suohkana bealis.
– Lea duohta. Soai leaba dainna beahtahallan go livččiiga duođas dárbbašan dan iežaska dálkkodanproseassas, ja maiddái eará gillájeddjiid dihte geat leamaš dain olu rohcošanáššiin Divttasvuonas, dadjá Kanebog .
Ođđa diggeášši livččii stuora noađđin
Divttasvuonas leat politiijat registreren 151 rohcošanášši maŋŋel go áššit beakkehedje riikkamediain 2016:s ja politiijat álggahedje viiddis dutkamiid.
– Nu go mii árvvoštallat, lea leamaš systemáhtalaš váilivuohta suohkana bálvalusain. Buhtadusmearri maid soabaimet dál lea dieđusge olu unnit go dat maid leimmet gáibidan álggos, muhto deháleamos mu klieantaguktui dál lea ahte eaba dárbbaš ođđasit diggái ja geardduhit buot detáljaid, dadjá son.
Kanebog lohká ahte stáhta bealis lea dál áigi ásahit našunála buhtadusortnega olbmuide geat leat gillán gielddaid váilevaš fálaldagaid geažil.
– Ii sáhte leat nu ahte gillájeaddjit, nugo Divttasvuonaáššiin, galget jahkeviissaid doarrut bajásšaddansuohkana vuostá dákkár buhtadusáššiin. Dákkár diggeproseassat gáibidit erenoamáš ollu sihke olmmošlaš ja ekonomalaš návccaid, ja eai leat galles geat dan nagodit. Dát guovttos leaba olu jagiid rahčan beassat fas julggiid ala, dadjá Kanebog.
Sámedikki veahkki dehálaš
Dát guokte nissona leaba goappašagat bargonávccaheamit ja Kanebog lohká lea bures duođaštuvvon ahte soai leaba vaháguvvon bajásšattadettiin mii daguhii sudnuide váttis dili rávisolmmožin.
2020: s mearridii Alimusriekti ahte Sámediggi beassá leat osolašveahkkin dikkis. Advokáhtta Kanebog muitala ahte Sámedikki oassálastin leamaš guovddáš veahkkin sidjiide, nugo doarjut advokáhtaiguin ja gelbbolašvuođain dán fáttás . Lea maid leamaš doarjja ja muhtinlágán duođaštussan mu klieanttaide.
Maiddái lossat ođđa suohkaniidda
Áhkánjárgga ráđđeolmmái Lars Skjønnås lohká sihke iežaset suohkana ja Hápmira suohkana duhtavažžan soabademiin.
– Ii dárbbaš álo leat buoremus vuohki riektevuogádaga bokte čoavdit dákkár áššiid. Mii háliidit dál geavahit áiggi ja resurssaid boahtteáigái, ovdalii go bidjat návccaid lossa áššái mii sáhttá leat váivin buot beliide. Diggeášši mii álggii suohkanis ja mii dál lea heaittihuvvon, sáhttá maid leat lossat ođđa suohkaniidda, dadjá ráđđeolmmái Lars Skjønnås suohkananeahttasiiddus.
– Sihke mii ja Hápmira suohkan leat duhtavaččat go dán áššis leat soahpan, čállá Skjønnås neahttasiiddus.
– Dehálaš ahte ovddasvástádus mieđihuvvo
Sámediggepresideanta Aili Keskitalo lea duhtavaš dainna ahte bealit buhtadusáššis ovddeš Divttasvuona suohkana vuostá leat soahpan dáhtolaš čovdosa mii mielddisbuktá ahte ášši loahpahuvvo beliid gaskkas ja duopmostuolus.
– Go ovttaskas olbmot ja servodat galget ovttas mannat viidáseappot, de lea dehálaš ahte ovddasvástádus mieđihuvvo ja ahte vahágat buhtaduvvojit. Sámediggi áigu dan dihte bargat viidáseappot olahan dihte vuoiggalašvuođa ja buhtadusa sámi mánáide geat leat gillán veahkaválddálašvuođa ja illasteami, dadjá sámediggepresideanta Aili Keskitalo (NSR) preassadieđáhusas.
Keskitalo mielas lea heitot go Narviika suohkan ii áiggo addit nissoniidda šállošeami.
– Lea váidalahtti ahte Narviika suohkan ii atte eavttuhis šállošeami oappáš guoktái daid vahágiid ovddas maid leaba šaddan gillát dan dihte go dalá Divttasvuona suohkan ii suddjen sudno veahkaválddálašvuođa ja illasteami vuostá bajásšattadettiin, dadjá Keskitalo.