II HÁLIT ŠADDAT
mini-duopmostuollun
Cuoŋománu 26.b. 2021 ásahuvvui Sis- ja Nuorta- Finnmárkku diggegoddi ođđa diggeriektin gos riektebáikkit leat Čáhcesullos ja Deanus.
Sundi Finn-arne Selfors ii loga iežas áigumuššan searvat bellodatpolitihkalaš digaštallamii dán birra, muhto lohká lea iešalddis lunddolaš ahte son gii lea duopmostuollojođiheaddjin dan ođđa Sis- ja Nuorta Finnmárkku diggegottis, čuovvola dan ođđa diggegoddestruktuvrra maid Stuorradiggi ja Ráđđehus lea mearridan.
– Mun lean guhkit áigge cealkán ahte lea oppalaččat ovdamunni jus oažžut diggegottiid gos leat eambbo go 1-2 duopmárámmáha. Mun oaivvildan ahte mii stuorát duopmostuoluin oažžut viiddis fágabirrasa, gos seammás addo muhtun muddui vejolašvuohta spesialiseret fágačehppodaga. Dat dagaha vel buoret fágalaš kvalitehta proseassaide ja rievttálaš mearrádusaide. Stuorát duopmostuollu addá maid vejolašvuođa buoret resurssageavaheapmái, ja nu maid beaktilis áššemeannudeami, čállá Selfors preassadieđáhusas.
Sámi geahčastaga nannet
Son čállá ahte maiddái sámi dimenšuvnna sáhttá bures áimmahuššat dan ođđa struktuvrras. Selfors čilge ahte Stuorradiggi ja Ráđđehus lea čielgasit cealkán ahte sámi perspektiiva galgá nannejuvvot, ja ahte dát erenoamážit galgá dahkkot sin diggegottis ja riektebáikkis Deanus.
– Sihke justiisaministtar ja guovllu- ja digitaliserenministtar lea dán oktavuođas čujuhan ahte lea dárbu geahčadit gustojeaddji diggenjuolggadusaid dainna ulbmiliin ahte diggegottiid gelbbolašvuohta sámerievttis ja sámi servvodagas galgá gustot maiddái áššiin min riektebiire olggobealde. Duopmostuollohálddahus lea stivrračoahkkimis juovlamánus 2020 mearridan ahte min diggegoddi ja riektebáiki Deanus erenoamážit, galgá leat erenoamáš resurssa hukset gelbbolašvuođa mii guoská sámi gillii, kultuvrii ja servvodateallimii. Stivra deattuha maiddái ahte lea dehálaš gávdnat heivvolaš čovdosiid nannet viidásat ovdáneami sámi dimenšuvnnas oanehis ja guhkit áigge badjel, seammás mearkkašuvvo ain viidásat ovddidit sámi riektegiela aktiivvalaš geavaheami bokte duopmostuolus.
Eambbo áššit sámegillii go lea sámegielat duopmár
Son čállá ahte diggegotti fágalaš gelbbolašvuohta lea dasa lassin aiddobeliid nannejuvvon go leat ožžon ođđa duopmárámmáha riektebáikái Deanus.
– Dassái go fidnet fásta nammadeami, leat aitto nammadan sámegielat juristta doaibmi duopmárin. Áššit gos leat sámegielat oasehasat, vihtanat ja aktevrrat šaddet vel dávjjit čađahuvvot sámegillii go lea sámegielat duopmár. Dát guoská maid áššiide mat gullet riekteguvlui dan ovddeš Nuorta-finnmárkku diggegoddái. Mun navddán ahte lea nanu ja viiddis beroštupmi nannet sámi dimenšuvnna vel eambbo, ja danin jáhkán politihkalaš cealkámušat ja Duopmostuollohálddahusa stivrra cealkámuš čuovvuluvvo konkrehta rievdadusain, čállá son preassadieđus.
Máhcahit ovddeš diggegotti
Selforsa oaivvilda ahte ovddeš Sis-finnmárkku diggegotti máhcaheapmi livččii buorre čoavddus.
– Unnán áššehivvodaga geažil de lea ballamis ahte šaddat miniduopmostuollun, gos livččii váttis bealuštit bargohivvodaga mas lea eambbo go 1-2 dubmejeaddji jahkebarggu, lassin muhtton áššemeannudeddjiide. Dákkár miniduopmostuolus livččii mu oaivila mielde unnán vejolašvuohta leat resursaduopmostuollun sámi áššiin, dadjá Selfors.
Son lea ovdal cealkán ahte sirdit Porsáŋggu ii leat buorre čoavddus. Dál lohká doarjut struktuvrra mii lea mearriduvvon.
– Muhto jus boahtá evttohus máhcahit Porsáŋggu ruovttoluotta min riektebirii, de boađan leat positiiva dasa, čallá Selfors.
Áigot čuovvolit sámi dimenšuvnna
Maiddái Duopmostuollohálddahus (DA) searvá Finnmárkku duopmostuollostruktuvrra kommenteret preassadieđáhusa bokte. Sii eai ge loga háliidit searvat politihkalaš debáhttii, muhto buktit muhtin faktadieđuid mat sin mielas leat dehálaččat.
– Duopmostuollohálddahus áigu čuovvolit doaimmaid mat nannejit sámi dimenšuvnna ođđa diggegoddevuogádagas. Dát lea bargu mii čuovvu politihkalaš mearrádusaid ja maiguin DA maiddái ovdal lea bargan. Mii čujuhit erenoamážit min stivramearrádussii juovlamánu 2020 mas ovttajienalaččat mearrideimmet nannet sámi dimenšuvnna máŋgga ládje, čállá stivrrajođiheaddji Bård Tønder.
Oidnet sámi fágabirrasa Deanus dehálažžan
Sii čállet viidáseappot ahte sin stivrra mielas lea erenoamáš dehálaš ovddidit ja geavahit sámi fágabirrasa Sis- ja Nuorta- Finnmárkku diggegottis, ja erenoamážit Deanus. Lea maid dehálaš gávnnahit heivvolaš čovdosiid ja sihkkarastit sámi dimenšuvnna viidásit ovdáneami. Stivra maid deattuhan lea dárbu ain ovdánahttit sámegiela riektedoahpagiid aktiivvalaš geavaheami bokte duopmostuolus.