Jienastuslohku lassána
Sámedikki válgajienastuslohku lea sakka lassánan vuosttaš sámediggeválggaid rájes mat ledje 1989:s. Logut čájehit ahte dál leat badjel 20 000 olbmo čálihuvvon válgajienastuslohkui. Jienastuslohku lea lassánan 3047 olbmuin ovddit sámediggeválggaid ektui.
Leat golbma válgabiire main leat čalbmáičuohcci logut ja main lea stuoribuš lassáneapmi. Davvi válgabiirres lassánii jienastuslohku 494 olbmuin ja Gáissi válgabiirres ges lassánedje 501 olbmo jienastuslohkui.
Lulli-norgga válgabires lea stuorámus lassáneapmi gos 1635 olbmo dieđihedje jienastuslohkui maŋemuš válggaid rájes. Ávjovárri lea dat válgabiire gos lea unnimus lassáneapmi. Ávjovári jienastuslohku lassánii 7 olbmuin 2017 válgga ektui. Nubbin unnimus lassáneapmi lea Nuorta válgabiirres. Doppe lassánii lohku 285 olbmuin.
Dat lea dieđus buorre ođas Norgga beale Sápmái, go sápmelaččat oidnet árvvus dieđihit iežaset sámediggejienastuslohkui. Dat addá buoret legitimitehta Sámediggái ovddastit sámi guoski áššiid eiseválddiide.
Dattetge ii leat sámi váldoguovlluin nu stuora lassáneapmi.
Dattetge ii leat sámi váldoguovlluin nu stuora lassáneapmi. Sámi stuorámus válgabiirriin, namalassii Nuorta- ja Ávjováreválgabiirres, lea unnán lassánan jienastuslohku. Dain guovlluin livččii maid stuora potensiála lassáneapmái, go olu sápmelaččat ásset ge Unjárggas, Deanus, Porsáŋggus, Kárášjogas ja Guovdageainnus, mat gullet dán guovtti válgabiirii.
Dát čájeha ahte orro dárbu ahte Sámediggi boahtteáiggis bidjá návccaid gávdnat čilgehusa dahje siva manne sámi stuorámus guovlluin orro unnán beroštupmi Sámediggái ja sámediggeválggaide. Lea dehálaš gávnnahit mo oažžut sápmelaččaid dáin guovlluin dieđihit jienastuslohkui ja válggaide. Das čuožžilit ge máŋga gažaldaga: Oidnet go olbmot dán guovlluin unnán ávkki Sámedikkis, ja lea go sin mielas eahperehálaš áirrasjuohku Sámedikki dievasčoahkkimii. Jus nu lea dilli ahte lea duhtameahttunvuohta sivvan go eai dieđit jienastuslohkui, de berrejit baicce nuppeládje jurddašit. Jienasteddjiin lea alddiineaset ovddasvástádus dieđihit jienastuslohkui ja jienastit dan politihka man háliidit Sámedikkis. Čohkkát ruovttus jienátkeahttá ja geavatkeahttá váikkuhanvejolašvuođaid mat leat, ii váikkut maide. Sii geat eai leat duhtavaččat Sámedikkiin berrejit ge dieđihit jienastuslohkui ja dasto jienastit, go dušše dan láhkái sáhttá váikkuhit buoremusat Sámedikki bargguid.