– Sámi álbmotbeaivi čuohcá dovdduide, ja nu lea dahkan vuosttaš jagis gitta golbmalogát
Laila Somby Sandvik lea ávvudan Sámi álbmotbeaivvi 30 jagi. Son lei mielde go vuohččan levgejedje dohkkehuvvon sámi leavggain. Dat beaivi lea sutnje hui mávssolaš.
Guovvamánu 6. beaivvis 8. beaivái 1917:s sámit čoahkkanedje vuosttaš jahkečoahkkimii Tråantte metodistagirkui. Dat čoahkkin lei vuosttaš stuora sámečoahkkin man áigumuš lei vuođđudit oktasaš sámepolitihkálaš searvvi.
Sámekonferánssas 1992:s mearriduvvui ahte guovvamánu 6. beaivi galgá leat Sámi álbmotbeaivi. Sámi álbmotbeaivi ávvuduvvui vuosttaš geardde 1993:s, Laila Somby Sandvik lea ávvudan Sámi álbmotbeaivvi dan rájes.
Gorro ija
Laila Somby Sandvik lei 13. Davviriikkalaš sámekonferánssas gos dálá sámi leavga dohkkehuvvui. Garra bargguid ja rahčamiid čađa mearriduvvui ahte sápmelaččain galgá oktasaš leavga.
– Ledje moattis geat duddjojedje ija vai iđđes galggaimet beassat geassit leavgga stággogeahčái. Dat gal lei viehka erenomáš!
Son muittaša dan beaivvi go de viimmat gaiko leavgga stággogeahčái. Olbmot ledje rahčan ja garadan ahte sámevuođas maid galgá árvu, ja ahte sápmelaččat galget dohkket olmmožin. Dál lei viimmat dat beaivi boahtán, go sámi leavga maid galggai stággogeahčen libardit.
Dovduičuohčči beaivi
Lailai lea Sámi álbmotbeaivi beaivi mii boktá ja buktá olu dovdduid. Dán beaivvi son láve muittašit sin geat eai leat šat su searvvis, dat addá sutnje buori dovddu ja maiddái boktá olu buriid muittuid.
– Buorit muittut leat báhcán sin maŋis geat leat rahčan sámiid ovddas, ja geat leat duostan dan dahkat. Dán beaivvi mun ávvudan ja gudnejahtán sin, muitala Laila.
Sutnje lea Sámi álbmotbeaivi dakkár beaivi mii čuohcá dovdduide, ja nu lea álo leamaš – vuosttaš jagis gitta golbmalogát jahkái. Sápmelaččain eai lean beaivvit mas ávvudedje sin, eai ge olbmot arvan álgit ávvudit iežaset. Dat mii sutnje mearkkaša buot eanemus, lea čalmmustahttit sápmelaččaid ja sámevuođa.
– Dalle han olbmot hohke ahte mii áigut iežamet stáhta, go áigut iežamet ávvubeaivvi, nu mo dál ge láve oidnot go sápmelaččat jienádit maidege.
Son ii sáhte earáid ovddas hállat, muhto sutnje lei vuosttaš álbmotbeaivvi ávvudeapmi erenomáš, ja beaivi lea ain sutnje erenomáš.
– Eat mii leat buorebut eatge heajubut go earát.
Stuorrát ja viidát
Laila muittaša vuosttaš ávvudeami mii dáhpáhuvai Kárášjogas 1993:s. Olbmot ledje čoahkkanan ovddeš kulturvissui (dál NRK Sápmi, journ.anm), gos guldaledje sáhkavuoruid, ja ávvudedje beaivvi ovttas.
Dan rájes lea beaivi rievdan. Doalut leat sturron, ja ávvudeapmi lea viidánan. Dál ávvudit miehtá Sámi, davvin lulás. Muhtin báikkiin ávvudit vahkku njuolgut, eará báikkiin ges mánu. Buohkat dovdet čanastaga Sámi álbmotbeaivái man nu láhkai, dahje leat vásihan doaluid, searvan doaluide.
Laila mielas lea somá go doalut leat sturron ja viidánan, ahte ávvudit sápmelaččaid gávpogiin ja gilážiin. Vaikke leage nu ahte ávvudeapmi báikkis báikái lea iešguđetládje, de son oaivvilda ahte lea dehálaš ávvudit goitge.
– Dat lea dušše fantasiija mii gieldá mo sáhttá ávvudit. Munnje
aŋkke lea hui somá deaivvadit earáiguin dán beaivvi.
Son muitá ahte vuosttaš ávvudeamis lei Ole Henrik Magga sámediggepresideanta, ja son muitá ahte Sámedikki bealis ávžžuhedje ahte gielddat váldet badjelassii doaluid, vai Sámediggi ii galgga dárbbašit miehtá Sámi lágidit doaluid.
– Ja dál lea nu ahte Sámedikkis vulget olbmot miehtá ávvudit, sii leat oidnosis olu doaluin.
Pandemiija bissehan
Máŋgga jahkái eat leat beassan ávvudit Sámi álbmotbeaivvi. Eat leat beassan čoahkkanit, servvoštallat ja herskkostallat ovttas. Dál lea máilbmi rahpasan, ja dán jagi šaddet fas albma álbmotbeaidoalut.
Vaikke leage leamaš nu ahte olbmot eai leat sáhttán ávvudit, de Laila muitala ahte son goitge lea ávvudan beaivvi ovttas iežas bearrašin. Son lea návddašan njálgga ja buori biepmu, ja servvoštallan iežas bearrašiin.
Dán jagi ii leat heiven Káráš
joga skuvlii ahte oktage luohkká lágida álbmotbeaivve doaluid. Dán jagi lea ođđa joavku, Sámipath, geat lágidit. Laila lohká somán go ođđa olbmot lágidit doaluid, ja illuda oaidnit makkár prográmma šaddá loahpas.
– Nu mo mii lávet lohkat, šaddá «speanta» oaidnit, reaškkiha Laila.