Lea go sápmelaččain Sámediggi luohtehahtti sátnedoalvu?
Lea hárve go sámi servvodagas digaštallo Sámedikki duođalaš sajádaga birra ja dan birra lea go sápmelaččain Sámediggi luohtehahtti sátnedoalvu. Dan birra čállá Lemet-jon Ivvár dán čállosis.
Lea hárve go sámi servvodagas digaštallo Sámedikki duođalaš sajádaga birra. Ovdamearkka dihtii árvvoštallat ledje go álgovuolgaga mihttomearit doarvái čielgasit, ja makkár divvumat leat dađistaga dahkkon. Dahje lea go dan ovdáneapmi áibbas bisánan ja ná ii leat velge guođđán vuolggasajistis nu ahte sámi servodaga hástalusat leat gártan čielgameahttumat. Dat ahte vuoigatvuohta oahppat iežas giela, sin historjjá ja vuoruhit iežas ovdáneami, dasto gieđahallat riggodagaid geavahusa, leat šaddan oktagaslaš johtu. Dat sáhttá leat nu álkes sivva dasa go sápmelaččat sin eallingeainnus leat sajáduvvon ja bures hárjánan norgga servodahkii. Ná leat sámiid servodatfuolahusat dađistaga bázahallagoahtán.
Sámedikki vássán sajádat leat duddjojuvvon earáid olis dan sadjái go sápmelaččaid iežas gealbománnodaga bokte. Dat han dáhpáhuvai nu gohčoduvvon Nač-aid olis, ollu stuorát čielggadeamit dahkkon Norgga dieđalašolbmuid ja áinnas láhkaolbmuid gieđas. Hutkásis sámiid stuorra servviid bealálaččat eai beassan dáid bargguide oasálastit, váikko ledje dasa beroštumit. Sii báhce čohkohallat vuordit dassái go čielggadeamit gerge. Maiddái mii Álttá giččiid miellačájeheaddjit, geat leimmet gaccaid bániid doarostan juksat buoret saji iešmearrideamis iežamet servodagas, dollojedje maid eret dán barggus.
Čielggadeamis bođii árrat ovdan ahte Norgga viisáid gaskkas ledje stuorra hástalusat ásahit sámi álbmotválljen orgána mas lea doarvái nana dohkkehus iežas álbmogis. Erenoamážit guoskkai dát eanahálddašeapmái. Danin fertii vuos sámiid kulturdoaba materiálalaččat nannejuvvot láhkabarggus. Mii šattaimet gal várra jierrásat dážaid čovdosii dan ektui maid leimmet ieža gáibidan buoridan várás sápmelaččaid diliid ođđaáigásaš ovdánan Norggas, gos mii dalle ásaimet. Dan uhcánačča maid juvssaimet dalle šiega 40-jagi dassái, lea jáhkehahtti šlundudahttán daid geat vurde juksat eanet sápmelašvuođa sin eallimii. Vejolaš mii maiddái leat vuordán eanet Sámedikkis go dan maid leat olahan vássán jagiid.
Mun ásan ain suohkadeamos sámi guovllus, lean leamaš fárus guovllu politihkas ja bargan ollesolmmožin eanaš sámi áššiiguin, huksemin sáme mánáidgárddiid, sámeskuvlla gažaldagain, sámi giellaovddidemiin, sámegiela tearbmaráhkademiin, báikenamaid dutkan, media, girjelágidemiin, sámi valáštallamiin, boazodoaluin ja sámi meahcástemiin, ja muđuid dážaáššiin nu go čáhcerusttegiid hukset, geaidnočuovggain geainnuide jna. Muhto dáid áššiin gilisearvvi olis. Dábálaččat lei uhcán veahkki viežžat sámi badjeliigeahččis. Váikko dáža stáhta lei dákkáriid ruhtadan Sámedikki bokte.
Sámedikki ceggen lei váldogáibádusain Álttá-gičči oktavuođas, mii vuhtii váldui stáhtafámu bealis, muhto masa addui uhcit váldi sámi gáibádusaid ektui. Mii háliideimmet mearridit maiddái min luonddu riggodagaid badjel. Eat dušše servodaga dipma beliid badjel. Muhto dán áššebealis eat olahan menddo viidát. Áidna sámi nannosat ealáhusbealuštus masa sáhtii ođđaáigge ávnnas darvehuvvot, bázii dušše boazodoallu. Boazodoallu mii ovdalis áigge lei lahka sámekultuvrra. Dát dilli lea maiddái luovvanišgoahtán. Boazodoallu fuolastuvvá go eai juvssa buriid ekonomalaš bohtosiid masa lea jo gávdnamis stáhta veahkkeruhta. Dan sadjái ihtet baicce stáhta bealis garra gollonjeaidimat.
Deanuleagi luossabivdu, lea maiddai stáhta suoládan jo álgogeahčin dáruiduhttináigodaga. Odne lea guokte professora, láttán ja dáža, geat dadjat guovttá hálddašeaba Deanučázádaga luossariggodagaid. Heahpadis illá jolgen oba namahit sámi mearraguollebivddu, stáhta válddis eret rivvejuvvon sámi hálddus. Dákkár váldo sámi ássanguovlluid birgenlágit leat odne álfárut jávkamin sámi kultuvrra ja sámegiela doalaheami guovllus.
Jos vel go lohkat dáža ođđa stuorra čielggadeami, Seanadan- ja duohtavuođakommišuvdna dokumeantta nr. 19 (2022-2023), de gal ravget nahkárat stáhta vuot mahkástaddamis boahtteáigge sámiid bealuštumiid ruovttoluotta cegget. Sáhttá vuot dasage dárbu guhkes gávvasa luoittestit.
Mii sápmelaččat ge eat dieđusge sáhte garvit dáža servodaga ođasteami ovdáneami dárbbuid, ja maiddái eat nákce orustahttit riikkaid čoahkkebáikkiid stuorruma leavttu. Sámiid jienastuslohku gártá maiddái váikkuhuvvot dán ovdáneapmái, ja fargga leat sápmelaččat šaddan gávpotolmmožin geat ásset guhkkin eret Finnmárkku. Sámiid eanadaga jurddagovva mii dađistaga lea garra leavttuin rievdamin eret guhkes historjjálaš árbevierus man olmmošlogu dáfus lea jo unnitlogus. Ođđa gievrras boahtteáigge sámi guovllut mat ledje ovdal doaimmahuvvon oktasaš bargoskibir vugiin masa maiddái gulai sámegiella ja sáme kultuvra. Dán lágan guovlluide šaddá garra hástalussan doalahit ássama, sivas go lea váttis darvehit boahtteáigge sámiid oktasaš vuoigatvuođaid guovlluide gos guovllu- ja regionála politihkas eai beroš dán lágan eanadaga hálddašeamis.
Dasa gosa geaidnu dál orru mannamin norggabeale sámepolitihka eanadaga doaibmaguovllu hábmemis, gártá ain eanet duolbmat dálá eanadaga sámepolitihkalaš olaheami, mas lea jo dál rašis čanasteapmi siviilaservvodagas. Das gokko sápmelaččat leat bellodagain unnitlogus, dan ektui go ovdal ledje eanetlogus, de gártá leat váttisin doalahit iežas sámiid almmolaš doaibmi siviilaservvodaga (Bjerkli, Selle ja Strømsnes 2015). Dat boahtá guoskat maiddái iežas ásahusaide mat šaddet dovdat garra deattu ja nu jávket.
Boazodoallu, dan viiddis eanageavaheami dárbuid vuođul, suodjalit dan erenoamášvuođa, ja lassin gilvalit stuorra hoksenprošeavttaiguin iežas lagas birrasis. Dan seammás go ferte vuhtii váldit sámi gielddaid main lea vuollegis olmmošlohku ja muđuid demográfalaš hástalusat (álbmoga sturrodat, ahki ja sohkabealli). Lassin Sámediggi dainna otná ealáhuspolitihkain mas deattuhuvvo smávvábuvttadeapmái ja ealáhusaid lotnolasvuođaide vuođđoealáhusaid siskkobealde.
Ná šaddá sámepolitihkas menddo deaddu suodjalit sámi árbevirolaš doaimmaid mat leat jo uhcit eanet šaddan gánnitmeahttumat. Dán lágan proseassat leat sivvan sámi nuoraid eretfárren dáža čoahkkebáikkiide. Erenoamážit guoská dát eanetlogu sámi nuorain geat ohcet ođđaáigásaš mielamiel` bargguid ja hástaleaddji oahpuid.